Do práce jezdím na kole okolo zahrádkářských kolonií. Jedna sousedí i s naším pozemkem. Zde „zahradničí“ většinou starší ženy nad padesát. Chlapi jim už většinou umřeli, nebo je báby utrápily. Mají totiž mnohem silnější kořínek. Mladé holky na záhoncích neuvidíte, protože která by se dobrovolně hrabala předkloněná v hlíně, že?
Důchodkyně – zahrádkářky mají mnoho volného času. Tak plejí, okopávají, vytahují plevelové kořínky. A slunce pálí a je třeba se odhalit. Což činí s velkým potěšením. A já, ač nechci, občas vidím to, co je nejen neslušné, ale i nesoudné a nestoudné. Upocené koule sádla, květákovitá stehna s prokvetlými modrými žilami, prdele jako... Pikantní navíc je, když se rozkročí a skloní k zemi. Škoda, že nechodí nějaká mravnostní policie, která by dbala na dodržování estetiky životního prostředí. Podobně jako například v bulváru existuje „módní policie“. Pokud spatří tyhle odhalené „krasavice“ ve spodním prádle, nepomůže ani vagón viagry. Až mám oprávněný dojem, zda svým dobrovolným fyzickým odhalením nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu.
A pánové? Je směšné, když na nudistické pláži vykračuje opálený scvrklý stařec, který se snaží hrdě a vzpřímeně nést svoji chátrající tělesnou schránku. Od pasu níž se mu pak pohupuje něco, co vzdáleně připomíná bývalé přirození. A hlavně šíleně povislé pohupující se koule. Až mám obavy, aby se mu nezamotaly mezi nohy a stařík neklopýtl a neublížil si. S odporem se odvracím. Nebylo by proto libo raději trenýrky až lehce nad kotníky?
Každý jsme nějaký a stáří čeká každého z nás. Jen škoda, že se ve větším měřítku nedaří realizovat slova mé mámy, která říkávala: „Slušnej člověk umře v šedesáti, aby ty mladý neotravoval.“ A když už žije, tak ať se raději nesvléká a neodhaluje. Alespoň ne na veřejnosti. Předem děkuji! A současně chápu, že právě tito lidé nesedí na internetu u blogu, protože jsou vyznavači zdravého životního stylu a milovníky slunečních lázní...