Ještě jsem se nezbláznil. Jenže co mi už podruhé admin vyřadil článek díky názvu blogu, je vidět, že cenzura funguje a vlastní názory se zcela svobodně psát nemohou.
Byla vám doručena zpráva ze systému blog.idnes.cz. Její znění je: Dobrý den, Váš blog odporuje Kodexu, konkrétně bodu: Bloger nesmí propagovat ani vyjadřovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost vůči jednotlivcům či skupinám osob, obzvlášť pak vůči menšinám. Nesmí propagovat násilí a agresivitu jako prostředek řešení konfliktů. Odstranili jsme ho proto z titulní strany, nadále se zobrazuje na Vašem soukromém blogu. Za adminy Tereza Janků Od: helpdesk
Jen aby se migrantové - machometáni brzy nestali v Evropě většinou!
Na adminku se nezlobím. Navíc vím, že nějaký blog je jako prdnutí do moře. Nakonec mám své práce a zájmů tolik, že vůbec blogovat nemusím. Jenže přece jen mně to občas nedá.
Mladé zdravé chlapy - imigranty, kteří k nám ve velkém vtrhli bez pozvání, mám milovat, platit za ně a posluhovat jim? Vezmu to z jiného úhlu pohledu. Nejblíže jsem měl z bytu do supermarketu Interspar. Byl sice trochu dražší, ale měli mnoho akcí, slev a pestrou nabídku potravin. Zejména těch z Rakouska. Nechápu proč, ale u nich je kvalita vždy zaručena. Vloni Interspar skončil a nahradil ho Albert. Nabídka zboží je ucházející, vydali Dětskou knihovničku, nyní dávají zdarma DVD pro děti, relativně jsou vstřícní. Ovšem za jakou cenu. Místo čtrnácti pokladních, které pracovaly v Intersparu, jich mají pět. Ženy za kasou občas málem brečí vysílením. Narostla jim práce a tím pádem i počet chyb. Stále něco reklamuji. A když už jsem se posledně lehce rozčiloval, paní vedoucí mi řekla: „Víte, že zde máme 58 Kč na hodinu?“ To jsem netušil. Je to vůbec možné? Jasně; měla se lépe učit, aby za tento mrzký peníz nemusela otročit za kasou. Jenže to jsou ta KDYBY.
Jak začalo pršet, málem jsem se na kole třikrát položil na zem, protože mám zcela sjetý zadní plášť a on se místo zabrzdění podsmekl. Jel jsem ke svému osvědčenému opraváři, který má nedaleko malou dílničku na opravu jízdních kol. Je spolehlivý, pracovat umí, vždy pokecáme a on je další jistotou, že něco skutečně funguje. Jindy veselý chlapík však byl hodně zamlklý. „Chcete vědět, jak na tom jsem? Jsem v prdeli! Dodatečně mi vyměřili odvod DPH za tři roky. Je fakt, že jsem se spíš věnoval práci a papíry moc nehlídal. Zatím to dělá dvacet osm tisíc korun. Horko těžko to splatím, ale dvacet tisíc mi naštěstí půjčí manželka. Pokud mi však ještě napaří penále a já budu muset navíc koupit za své elektronickou pokladnu, definitivně s opravami kol končím!“
Máme pak jásat, když se do Evropy nahrnou jinověrci, nechají se živit, šatit, obsluhovat, poroučí si, co mohou jíst a co nikoliv a občas sem tam odpálí nějakou bombu či postřílí desítky našich lidí?
