To, prosím, není ze mě, ale od Jana Wericha. Prý to vyjádřil přesně: „Lída Baarová byla hloupá, naivní, Adina Mandlová byla chytrá, ale zlá ženská.“ A jak je známo; na každém šprochu pravdy trochu…
Na druhou stranu lidé od filmu a od divadla byli odjakživa - a hérečky především - tradičním terčem zlých jazyků, jak připomíná Josef Škvorecký. Náhodou se stalo, že jsem si nedávno v antikvariátu koupil knížku vzpomínek herečky Adiny Mandlové Dneska už se tomu směju, kterou vydalo slavné exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers Corp. v Torontu. Já mám pak vydání z roku 1990, které vydal Čs. filmový ústav v dnes již nedosažitelném nákladu 150.000 výtisků.
Shodou okolností jsem si vypůjčil z knihovny také novou knížku Ondřeje Suchého Čemu se smála Adina Mandlová z nakladatelství Ikar. A je co porovnávat a čemu se smát. Jen malá ochutnávka:
- My jsme filmovali něco na horách ve sněhu a tenkrát chodil Otta s nějakou Lilinkou, která mluvila špatně česky. A Lamač si vymýšlel na Hellera takový strašný věci, jako například sehnal nějakou holku, která neměla ucho. Šli s Ottou do baru a Otta Heller chtěl té holce něco pošeptat do ucha. Odhrnul jí vlasy a tam nebylo ucho. Tak se úplně zděsil a letěl domů.
Lamač byl takový praktický žertíkář. Vypůjčil si z Národního divadla z Prodané nevěsty kožešinu medvěda a řekl, že se všichni schováme a jednomu z komparsu nařídil, ať se oblékne do té medvědí kůže a až Otta půjde z kopce, aby mu přeběhl přes cestu. Uvidíme, co se bude dít. V horách by se pochopitelně každý polekal. Co se nakonec stalo. Otta Heller byl tak vystrašený z toho sjezdu, protože neuměl pořádně lyžovat, že si toho medvěda ani nevšiml. Ale za ním jela Lilinka, upadla a posrala se strachy…
Čtu knížky, řehtám se na plný kolo a vzkazuje všem, že není nutné stále čumět do internetu nebo sedět před televizí a furt dokola sledovat mnohokrát opakované hovadiny, které se donekonečna promítají divákům napříč kanály jenom proto, aby se tam ve vhodné chvíli dala zasunout nějaká placená komerční reklama. Naštěstí vím, že chytří lidé, kteří si váží sami sebe i svého volného času, to také moc dobře vědí…
