Hamííí aneb v češtině „fotožračka“

25. 07. 2014 13:40:27
Ve fotografickém světě se díky vyspělých digitálním technologiím dějí věci! Hlavně se nemusí šetřit s nevratnými kinofilmovými okénky, protože paměťová média jsou kapacitně obrovská, stále levnější a navíc vše můžeme lehce smazat a zaplnit opakovaně znovu a znovu...

Právě z těchto důvodů se ve velkém fotí i to, co bychom před lety normálně nefotili. Například různé podoby jídla, než ho sníme. Před objektiv tak cpeme nejen exotické pochutiny z daleké ciziny, ale například i máminu svíčkovou či vajíčka na měkko s křenem a oblohou...

Přiznám, také jsem tomuto trendu propadl, protože některé jídla jsou lákavá nejen v hubě a následně v žaludku, ale i předem na talíři. Rovněž zastávám názor, že možná bude (určitě bude) i hůř a pak si rádi zavzpomínáme na zlaté opulentní časy hodování a žranic. A přitom nemyslím jen na krizi ekonomickou, ale zejména na sešlost věkem, kdy otupí vjemy, vypadají zuby a my budeme rezignovaně a rádi čekat pouze na Zubatou.

V restauracích si už naštěstí zvykají, že fotíme donesené jídlo nejen proto, abychom měli důkaz a následně si stěžovali, ale především abychom vše sdíleli s přáteli, opakovaně se potěšili i inspirovali. Název „fotografie jídla“ mi však připadá hodně nudná, novotvar „hamííí“ dle vzoru „selfie“ se asi neuchytí. Ale co třeba český výraz „fotožračka“? Ta se týká jednoho konkrétního jídla, kdežto „fotožranice“ nás už zavádí do zcela jiných poloh.

Na konkrétní „fotožračku“ má báječnou vzpomínku kamarád, který v podhůří Krkonoš vlastní restauraci. Nějakým zázrakem (či omylem) k ní dorazil turistický autobus plný Japonců. Zvědavě usedli ke stolům a objednali si všechna hlavní jídla z celého jídelníčku. Každý něco jiného! V kuchyni v tu chvíli prožívali peklo, ale snažili se a snad z toho vyšli se ctí. Když se chody objevily na stolech, Japonci vytáhli fotoaparáty a mobily a všechno si důkladně nafotili a zdokumentovali. Pak uctivě poctivě zaplatili a aniž by cokoliv z talířů ochutnali, velice zdvořile se svým typickým úsměvem a poklonou opustili lokál, nasedli do autobusu a odjeli.

Byl to přelud, nebo skutečnost, tápe dosud majitel i personál, kteří vše zažili na vlastní kůži. Já však Japonce možná trochu chápu. V tu dobu možná ještě neměli patřičný hlad, nebo neplánovaná zastávka nebyla na programu dne, ale měli ukrutnou touhu nafotit nějakou exotickou „fotožračku“. Mimochodem, já bych v Japonsku živého hada, pokapaného nějakou cizokrajnou zálivkou, čerstvý syrový mozeček z malé opičky nebo opravdové vlaštovčí hnízdo také do úst nestrčil! Maximálně vyfotografoval na věčnou památku a pro známé, kteří by tomu jinak nikdy neuvěřili...

Autor: Milan Lajdar | pátek 25.7.2014 13:40 | karma článku: 10.95 | přečteno: 445x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 26.62 | Přečteno: 487 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 521 | Diskuse
Počet článků 235 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1532

Lehce zapšklý optimista...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...