Jedna hloupá, druhá zlá
Na druhou stranu lidé od filmu a od divadla byli odjakživa - a hérečky především - tradičním terčem zlých jazyků, jak připomíná Josef Škvorecký. Náhodou se stalo, že jsem si nedávno v antikvariátu koupil knížku vzpomínek herečky Adiny Mandlové Dneska už se tomu směju, kterou vydalo slavné exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers Corp. v Torontu. Já mám pak vydání z roku 1990, které vydal Čs. filmový ústav v dnes již nedosažitelném nákladu 150.000 výtisků.
Shodou okolností jsem si vypůjčil z knihovny také novou knížku Ondřeje Suchého Čemu se smála Adina Mandlová z nakladatelství Ikar. A je co porovnávat a čemu se smát. Jen malá ochutnávka:
- My jsme filmovali něco na horách ve sněhu a tenkrát chodil Otta s nějakou Lilinkou, která mluvila špatně česky. A Lamač si vymýšlel na Hellera takový strašný věci, jako například sehnal nějakou holku, která neměla ucho. Šli s Ottou do baru a Otta Heller chtěl té holce něco pošeptat do ucha. Odhrnul jí vlasy a tam nebylo ucho. Tak se úplně zděsil a letěl domů.
Lamač byl takový praktický žertíkář. Vypůjčil si z Národního divadla z Prodané nevěsty kožešinu medvěda a řekl, že se všichni schováme a jednomu z komparsu nařídil, ať se oblékne do té medvědí kůže a až Otta půjde z kopce, aby mu přeběhl přes cestu. Uvidíme, co se bude dít. V horách by se pochopitelně každý polekal. Co se nakonec stalo. Otta Heller byl tak vystrašený z toho sjezdu, protože neuměl pořádně lyžovat, že si toho medvěda ani nevšiml. Ale za ním jela Lilinka, upadla a posrala se strachy…
Čtu knížky, řehtám se na plný kolo a vzkazuje všem, že není nutné stále čumět do internetu nebo sedět před televizí a furt dokola sledovat mnohokrát opakované hovadiny, které se donekonečna promítají divákům napříč kanály jenom proto, aby se tam ve vhodné chvíli dala zasunout nějaká placená komerční reklama. Naštěstí vím, že chytří lidé, kteří si váží sami sebe i svého volného času, to také moc dobře vědí…
Milan Lajdar
Předvánoční předsevzetí
Občas podlehnu tlaku okolí, situace či nabídky a udělám něco, co ve skutečnosti ani učinit nechci. Proto jsem vše sepsal, abych předvánočnímu času podléhal jen minimálně nebo vůbec.
Milan Lajdar
Nic není v Čechách zbytečnějšího než senát
Tolik humbuku a povyku pro nic. Senát byl hloupost ještě dřív než vůbec vznikl. Sice slyším trapné úvahy o horní a dolní komoře, ale nejsme Amerika, ani antický Řím.
Milan Lajdar
Blboun evropský (česká varianta) – 3. část
Jak je v Čechách pravidlem, leccos je úmyslně nohama vzhůru, takže domácí poddruh – blboun sociální není v pravém slova smyslu hloupý, neschopný a ohrožující druh, ale je naopak rozbujelý, parazitický a nepokrytě vyčůraný.
Milan Lajdar
Blboun evropský (česká varianta) – 2. část
V první části jsme zmapovali několik typických poddruhů blbouna evropského, který se rozšířil zejména po sjednocení Evropy a zrušení hranic. Využil nové reality a zatím úspěšně prosperuje zejména v Bruselu a okolních státech.
Milan Lajdar
Blboun evropský – 1. část
Sice původní druh, který však léty ztratil veškeré obranné instinkty. Vyskytuje se po celé Evropě, kde jsou jeho typické poddruhy: například blboun bruselský, blboun španělský, blboun německý (přezdívaný Merkelová) apod.
Milan Lajdar
Hezky si tady blábolíme,
glosujeme, rozčilujeme se. Letošní okurková sezóna kupodivu není na události typicky „okurková“. Nejvíc mě však štve, že evropská unie zcela ztrácí glanc a dává nás v blízké budoucnosti napospas černým primitivním barbarům.
Milan Lajdar
Svatební fotografie
Některé rituály se dávno přežily, ale většina lidí na nich stejně trvá a vyžaduje je. I když jsou drahé, obtěžující a časem většinou zcela bezcenné.
Milan Lajdar
Nová pevnost nad Náchodem
Bývala to skvělá procházka – z Náchoda nad nemocnicí vyrazit do prudkého kopce a postupně směřovat k Jiráskově chatě. Bývala. Na příjemné stráni nad Náchodem vyrostl obří betonový prosklený kvádr.
Milan Lajdar
Cikánky opět na regálech
Byly kdysi doby, kdy si člověk mohl v masně koupit voňavou a prouzenou cikánku. Oficiální název zněl cikánská pečeně, ale když jste si řekli o deset deka „cikánky“, každý prodavač chápal, co si přejete.
Milan Lajdar
Nádražní meziprdelník
Jak jsem starej, tak se stále nestačím divit. Na nádraží v Týništi nad Orlicí mají pár let opravené nádraží. A také nové lavičky, které k cestování patří jako součást pohodlí pro cestující.
Milan Lajdar
Tajemství pánských záchodků
Nevím, jak je tomu na toaletách u žen. Obvykle jim tam nelezu. I když i mistr tesař se občas utne. Zejména, když netušíte, jak rozeznat správné logo „co je kdo“. Přitom mám rád jasná doporučení.
Milan Lajdar
Gratuluji novému českému prezidentu
panu Drahošovi k vítězství. Bylo to jasné už dopředu, přesto jsem si úplně jistý nebyl. Znám hodně slušných lidí, ale také dost nebetyčných křupanů.
Milan Lajdar
Prasák se nasák…
Dnes někdo vzpomíná se skřípěním zubů, další u novodobých koryt si ale určitě nestěžují. A mladá generace ví prd a vůbec ji nezajímá, jak to bylo před 17. listopadem, kdy se dělala demokratůra, aby se odstranily rudé svině.
Milan Lajdar
Disney útočí
Vychází Zlatá sbírka pohádek. Je to fajn – čtení není nikdy dost. První příběh – Lví král za neuvěřitelných 9,- Kč. Však se po tom v trafikách jen zaprášilo.
Milan Lajdar
Nesnáším děti v reklamách…
Nesnáším ani reklamy. Ale chápu je jako nutné zlo. Když však dětičky výskají nadšením, že jim máma uvařila polévku z pytlíku, to je hodně pitomé.
Milan Lajdar
Je naše policie k prdu?
Bohužel musím přiznat na třech konkrétních případech, které jsem zažil v poslední době, že nejspíš ano. Zejména po té „reorganizaci“.
Milan Lajdar
Státní šaškárny
Tak mám po delší době volno. Že bylo v obchodech zavřeno, bylo moc fajn. Všude klídek a polomrtvo. Pustil jsem televizi a koukal, co se děje jinde v Čechii...
Milan Lajdar
Ivanka Gottová dnes slaví 40 aneb Pocta zlatokopkám
Dnes je velice slavný den. Paní Gottová slaví kulaté výročí. Tolik zpráva na internetu,kde je mnoho podobných velice důležitých informací. Poté, co neuspěla u amerického herce Michaela Douglase, skončila v posteli Mistra.
Milan Lajdar
Vítejte nám, migrantové!
Ještě jsem se nezbláznil. Jenže co mi už podruhé admin vyřadil článek díky názvu blogu, je vidět, že cenzura funguje a vlastní názory se zcela svobodně psát nemohou.
Milan Lajdar
Kdybych napsal „Utonulý imigrant, dobrý imigrant“,
nepochybně by mi administrátor článek zablokoval a vyřadil. Stejně, jako se mi to stalo u první tehdy nenápadné vlny uprchlíků.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |