Já myslím, že obě dcery si focení náramně užili a svatebčané taky, neb měli na stejný čas domluvenou prohlídku zámku. Z fotogafa se postupně stal v zásadě kamarád a mně to přišlo fajn.

Z naší svatby zas máme naprosto veselý film, což ale bylo tím, že to bylo pár vážných chvilek a pak den plný taškařic, protože napodruhé už se člověk nebere tak vážně.

často v Praze potkávám Asiaty kteří si tu pořizují svatební fotky a to už pár týdnů před svatbou-aby se pak při obřadu měli čím chlubit-letenky, ubytování, maskérka a kostymérka-prostě celý štáb-jsou na to specializované agentury-holt jiný kraj jiný mrav

Svateb v současnosti ubývá a trvalých manželství také, ale není to právě hezký pohled na fotografie, "když si náš dědeček babičku bral " ? Ta prvorepubliková móda byla přece zajímavá, přestože asi pro dnešní mladou generaci trochu směšná.

Prvorepubliková móda, hlavně 30. léta, mě nepřestává fascinovat. V rodinném albu máme dost fotografií, šaty (ale i pánská móda) z té doby, jsou přímo učebnicí elegance, noblesy a nadčasovosti.

Zajímavé je i to, že tehdejší ženy asi také všechny neměly ideální postavu, ale dobře zvoleným střihem dokázaly případné nedostatky skrýt. Taková Hana Benešová například. A přesto pro velkou část žen byla arbitrem elegance.

Nemám ráda aranžované fotky, takže svatební fotky z fotoateliéru ani z plenéru nemáme, jen momentky.

Zrovna nedávno jsem si na jedné svatbě uvědomila, že se mění nejen časy, ale i zvyklosti. Když jsem byla malá, konaly se svatby dopoledne a v poledne už všichni svatebčané zasedli k obědu a až do pozdních nočních hodin jedli, pili, hodovali.

Naopak pohřby se konaly většinou odpoledne.

Dnes se rozloučení koná většinou dopoledne a v pravé poledne. Svatby se přesunuly na odpoledne. Obřad ve 14 hodin, poté fotografování a volný program, kolem 16.30 krájení svatebního dortu a společná večeře v 18 hodin. Njn. pokrok nezastavíme.

No, když se podívám na naši svatební fotografii (1964) z fotoateliéru, tak se řehtám. Vykroucené hlavičky u sebe, ztrnulý úsměv, kytice karafiátů, vysoko vyčesaný drdól, odhrnutý závoj......

Napsal jste to přesně. Ale pokračování u nás doma a v našem sklípku - hezké fotky.

Asi je to tak, a tak je to správné, nejlépe ještě když na svatbu přijde nezvaný host, nebo se zapomenou doma doklady, nebo se zpanakuje svatební svědek ještě před obřadem a žvaní do projevu oddavajiciho. Matky snoubenců pláčou i další den nad těmi svatebnimi fotografiemi, které porovnávají s těmi batolecimi. Pak je to kompletni nezapomenutelná svatba.