Občas se snažím pěstovat kytky. Jenže ať dělám, co dělám, většinou zajdou. Pak procházím vyprahlým městem a mezi panely blahobytně roste nádherná kytka.
Uprostřed betonu a sucha! A evidentně se jí daří. A já? Zalévám, okopávám, hnojím, přesazuji. A furt nic. Kolegyně z práce mi donesla šáchor. Říká se mu také cyperus (papyrus). Na světě jich existuje asi 600 druhů, liší se vzrůstem i tvarem listů. Jsou to rostliny z prostředí bažin, proto milují a potřebují vodu. V podstatě nic jiného…
Jedná se o starou kulturní rostlinu - šáchor papírodárný používali Egypťané před asi 2500 lety pro výrobu papyru. Jen pro zajímavost, stonek se podélně rozříznul na dva pruhy, které se spojovaly a navzájem lepily lepidlem z pšeničné mouky křížem, aby se zvýšila pevnost. Hotové listy se vyklepaly palicí, vysušily a vyleštily cedrovým olejem. Na papyrus se psalo zaostřeným rákosovým perem. Prostřednictvím Římanů se papyrus rozšířil po celém Středomoří a od 6. století téměř nahradil drahý pergamen. Používal se ještě v první polovině 11. století na dokumenty papežské kanceláře.
Papyrus se ale využíval i jinak - na voru postaveném podle historického vzoru ze šáchoru pravého přeplul Thor Heyerdahl Atlantik.
Jako pokojová rostlina se šáchor dostal do Evropy údajně až v 19. století. Šáchor potřebuje světlé a teplé místo, ovšem ne na přímém slunci. Pokud máte okno v koupelně, je to z hlediska vlhkosti vynikající místo. Od konce května může být venku. Vyhovuje mu pěstování například v zahradní nádrži. Suché a odumřelé listy je nutné stříhat. V optimálních podmínkách okamžitě vyrazí nové.
Největší bombou je však jeho množení! Odříznete vrcholovou růžici se 7 cm dlouhým stonkem. Listy se zkrátí asi o jednu třetinu a „vzhůru nohama“ se ponoří do sklenice s vodou. Při pokojové teplotě ve vodě na světle pustí kořínky i malé výhonky budoucích rostlin. Pak je možné šáchor zasadit. Trochu hlíny, hodně vody. A kytka roste jako pod kouzelnickým proutkem. Je opravdu blbuvzdorná a odolá i takovým hokus pokus pěstitelům jako jsem já. A věřte, že mi dělá obrovskou radost. I mé kočce. Snad i proto má také přezdívku kočičí tráva.
