Knihy (některé) nejsou drahé

Včera jsem obešel několik knihkupectví a musím konstatovat, že se nakladatelé dočista zbláznili. Tolik knih všemožných žánrů i z rozmanitých lidských činností jsem už dlouho neviděl.

            Nejvíce titulů v poslední době asi vyšlo o Ivetě Bartošové. Naštěstí to jsou rychlokvašené ležáky, protože krvežíznivé čtenářstvo se již nasytilo vyčerpávajícími články denního tisku a magazínů. Nic dalšího se vyčarovat nedá, i když by měl autor (úmyslně nepíši spisovatel) trávící ústrojí jako dobytek a přežvykoval a přežvykoval…

            Kupodivu knihu, kterou sháním (James Monaco: Jak číst film), jsem nesehnal. Pár knížek bych si přesto domů odnesl, ale byly vytištěny tak malými písmenky, že se mi je luštit nechce. I já chci mít za své peníze určitý čtenářský komfort.

            Existují knížky, které mě nejen zaujaly a ovlivnily, ale různě se ke mně vrací a prolínají se s určitými událostmi. Mám rád swing i éru R. A. Dvorského, sleduji muziku Ondřeje Havelky apod. Pro fandy této hudby je významnou osobností Jiří Traxler.

            Josef Škvorecký, který kdysi memoáry tohoto hudebníka inicioval a ve svém nakladatelství Sixty-Eight Publisher v dubnu 1980 rovněž vydal, vzpomíná: „Brzy mi bylo jasné – je to přesně ten člověk, jehož paměti přinejmenším nebudou nuda. Nakonec z toho vyšlo něco mnohem víc, než jenom zábavné čtení, i když zábavná četba je to taky… Málokterá z knih, co jsme se Zdenou vydali, nám udělala takovou radost, jako tyhle poutavé a závažné memoáry člověka, jež se do dějin české kultury zapsal jako skladatel hudby, které se kdysi říkalo lehká…“

            Brožovanou knížku Já nic, já muzikant od Jiřího Traxlera jsem si koupil v roce 1994 za 59,- Kč. Od té doby jsem ji četl několikrát a vždy se nesmírně pobavil. Třeba vyprávěním, jak budoucí soudruzi dělali při pražském povstání v květnu 1945 „převrat“ dle svých představ apod.

Nyní prodávají v Levných knihách vázanou knihu Jiřího Traxlera v doplněném vydání s názvem Život v rytmu swingu za neuvěřitelných 49,- Kč. Fakt stojí za přečtení napříč generacemi. A ať mi pak někdo tvrdí, že kvalitní knížky jsou drahé a jejich cena neustále stoupá… Jó, jsou to paradoxy, viďte, pane Havel?