Mrtví vojáci mě příliš nedojímají

Mrtví vojáci mě příliš nedojímají. Patří to k jejich povolání, že se občas střílí a vybuchují bomby.

Jestli to je na Kamčatce, nebo v Ugandě, jedou tam dobrovolně a za peníze. Sto tisíc měsíčně není žádný průměrný plat (také v příbuzenstvu jednoho vojáka máme). Kdyby odjížděli na misi s potvrzením, že se jim nestane, kdo by tam za ty peníze nejel taky…

A že jsou mladí? To k tomu jaksi patří. Jinak by tam mohla jet i moje sousedka Roháčková, které je hodně přes osmdesát a rozhodně by nám žádnou ostudu neudělala.

Odhoukaly sirény a armáda se opět na čas zviditelnila. A že jsme jako Češi v rámci NATO i v Afganistánu? Asi to je dobře; terorističtí šmejdi se musí držet na uzdě. Jen z toho nedělejme národní kabaret.

P. S.: Mimochodem, zablokované diskuse k tomuto tématu mi vadí taktéž. A to si myslím, že jsem celkem pohodový demokrat a humanista.

Podobně je to i s mrtvými policisty a policistkami, ti však mají nepoměrně nižší platy. Pokud však oblečou uniformu, musí počítat s tím, že nepracují se společenskou elitou, ale převážně s hajzly a s podsvětím. Přejetá policistka je samozřejmě k politování. Ale nebylo to zejména její profesionální selhání? Nebo se opravdu domnívala, že se jí zdrogovaný blb, kterému stála v cestě, na poslední chvíli zaručeně vyhne?